Neděle, 21 června, 2026
aktuálně zprávy

Pandemie způsobila pokles počtu odpracovaných hodin za týden

Počet hodin strávených v práci za jeden týden v členských zemích Evropské unie (EU) před pandemií nového koronavirus osciloval kolem tradiční délky pracovního týdne, což je 40 hodin. Jednou z výjimek bylo Dánsko, kde je standardní délka pracovního týdne na plný úvazek 37 hodin. Údaje za poslední kvartál roku 2019 říkají, že Slováci pracovali zhruba 41,1 hodiny týdně, více času strávili v práci například Řekové (43,9 hodiny) či Rakušané (42,4 hodiny). TASR to vyčíslil analytik České spořitelny Matej Horňák. Jsou to však čísla před pandemie nového koronavirus. Ta zaúradovala iv této oblasti a způsobila pokles počtu odpracovaných hodin za týden.

Počet hodin, který Slováci odpracují týdně, v posledním čtvrtletí 2020 mezičtvrtletně poklesl druhým nejvýraznějším tempem v rámci zemí EU, hned po Itálii. Pro TASR to uvedla analytička FinGO.sk Lenka Buchláková. „Počet odpracovaných hodin v Itálii se snížil o 10,4% a na Slovensku o 9,5%,“ interpretovala analytička data z Eurostatu. Na třetím místě se umístili Rakušané se 7,9 procentním snížením počtu odpracovaných hodin. Snížení podle Buchlákovej souvisí s pandemií a omezením provozů, obchodů či restaurací.

Analytička 365.bank Jana Glasová poznamenala, že členské země EU v této statistice stále překonávají země jako Turecko, Černá hora či Srbsko. Data za poslední tři měsíce roku 2020 přiznávají prvenství Turecku s počtem odpracovaných hodin 48,5 za týden. V Černé hoře tamní zaměstnanci odpracovali v posledním čtvrtletí loňska 45,3 hodiny a v Srbsku 44,5 hodiny týdně. „První zemí unie, která se nachází na předních příčkách žebříčku, je Řecko s počtem 43,7 odpracovaných hodin za týden. Následuje Rakousko a Malta, kde zaměstnanci odpracují v průměru 42 hodin týdně,“ vyčíslila Glasová.

Dodala také, že při srovnání s ostatními zeměmi V4 je zřejmé, že Poláci i Češi mají mírně delší pracovní týden, jako Slováci. „V Polsku totiž zaměstnání obyvatelé průměrně týdně stráví v práci 41,4 hodiny av Česku 41,2 hodiny. Markantní rozdíly v pracovní době tam ale nejsou. Méně hodin týdně jako my odpracují Maďaři (40,3 hodiny),“ porovnala analytička .

Horňák podotkl, že počet odpracovaných hodin v ekonomice té – které země závisí na její orientace. „Například zmiňované Řecko, s vysokým počtem odpracovaných hodin za týden, je silně založeno na turistice – obchody, prodejny, hotely, restaurace či bary – as výrazným zastoupením zaměstnanosti v zemědělství, tedy ve dvou oblastech ekonomiky, kde se výše počty odpracovaných hodin běžně vyskytují, „vysvětlil. Na Slovensku podle dat z roku 2019 odpracují lidé nejvíce času v zemědělství (42,5 hodiny), ve vědě (42,3 hodiny) či v ubytování a stravování (42,1 hodiny). Suverénně nejvíce však pracují Slováci v sektoru stavebnictví (43,8 hodiny týdně).

Buchláková doplnila, že během pandemie vzrostl i počet odpracovaných hodin v segmentu zdravotnictví a sociálních služeb, a to na více než 47 hodin týdně. Naopak nejméně času v práci tráví zaměstnanci v oblasti vzdělávání, veřejné správy, energetiky či ve zpracovatelském průmyslu, v průměru do 40 hodin.

Horňák však upozornil i na další typickou rys Slovenska, čímž je častější práce o víkendech nebo v noci. „Až 12,4% zaměstnanců pracuje obvykle iv noci (průměr EU je 4,5%), což je suverénně nejvyšší hodnota ze zemí Unie a 13% zaměstnaných Slováků obvykle pracuje i během nedělí, jemně nad průměrem EU (11,5% ), „vyčíslil analytik. Toto překračování průměru přičítá tomu, že Slovensko je průmyslovou krajinou s množstvím podniků s nepřetržitým provozem a otevřenými obchody během nedělí.

Analytik Matej Bobovník z IstroAnalytica vyčíslil, že v průměru za celý rok 2020 Slováci odpracovali 39,9 hodiny týdně. Poukázal však na genderové rozdíly. „Muži pracovali v průměru 40,8 hodiny týdně, což je o 5,4% více než ženy, které v průměru pracovali 38,7 hodiny týdně,“ porovnal. Upozornil také, že rychle pokračující robotizace a automatizace mnoha zaměstnání přispěje k radikálnímu zrychlení zkracování pracovní doby. Zkrácení pracovní doby nebo úplné zrušení pracovních míst se může dotknout 350.000 lidí. „Největší pokles pracovních míst, včetně pracovní doby, zaznamená strojírenství, automobilový průmysl, stavebnictví a doprava,“ vyjmenoval analytik.

Další články autora

Komentáře

Reklama

SEO článek

Nejnovější články