I když se povolání mění velmi dynamicky a mnohem rychleji než kdysi, koronakríza zatím nezpůsobila masivní vznikání ani zanikání profesí. Přinesla spíše flexibilní úpravu pracovní náplně. Pro TASR to uvedla Asociace zaměstnavatelských svazů a sdružení (AZZZ) SR.
„Pandemie onemocnění COVID-19 za několik měsíců zcela změnila nastavení slovenského trhu práce, na což museli zaměstnavatelé flexibilně reagovat,“ podotkla asociace s tím, že i pracovní legislativa se iv souvislosti s koronakrízou stále více uvolňuje, čemuž se přirozeně přizpůsobují i mnohé firmy .
Zaměstnavatelé se podle asociace během uplynulého období snažili vyjít svým zaměstnancům vstříc – ještě předtím než byl home office povinen, mnohé firmy ho už měli nařízený, dále se zavedla flexibilní pracovní doba, tak aby mohli zaměstnanci skloubit soukromé a pracovní aktivity. „Slovenský trh se zotavuje velmi pomalu ze šoku, který způsobilo vypnutí ekonomiky. Situace na trhu práce je už lepší, ale ani zdaleka nedosahuje předkrizovou úroveň,“ podotkla asociace s tím, že uzamčení a aktuální opatření změnily i trh práce a zákaznické chování lidí.
Na otázku, zda koronakríza pozitivně ovlivní úvahy zaměstnavatelů o kratší pracovní době zaměstnanců, asociace odpověděla, že je za to, aby se kratší pracovní doba upravovala stejně jako dosud – formou kolektivních vyjednávání. „Koneckonců už dnes mají mnohé firmy ve svých kolektivních smlouvách dohodnutý kratší pracovní týden jako je standardní pracovní doba,“ podotkla asociace. Zaměstnavatelé přistupují k takovým požadavkům individuálně. Jak upřesnily zástupci firem, pro určitý typ pracovních pozic, zejména v nevýrobním sektoru, je možné zkrátit pracovní čas na pracovišti, avšak kratší pracovní týden by firmám, které mají například nepřetržité provozy, způsobil vyšší náklady v souvislosti s přijímáním nových lidí či zvýšené administrativy.
