V roce 2019, tedy před pandemií, pracovalo z domova pravidelně nebo občas 9,5% pracujících Slováků. Rok pandemie tedy přinesl pouze nepozorovaně zvýšení o 2,1 procentního bodu (p. B.), Přičemž home office se o něco víc týkal Slovenek (12,8%) než Slováků (10,5%).
„V rámci EU tak patříme i nadále mezi země s nejnižším podílem pracujících z domu,“ podotkla Sadovská s tím, že na opačném konci žebříčku zemí jsou Lucembursko (pravidelně nebo občas zde pracuje z domova 47,5% lidí) a Nizozemsko (40, 1%). Následují severské země jako Finsko, Dánsko a Švédsko spolu s Belgií a Irskem. „V nich se počet zaměstnaných občas nebo pravidelně provádějících práci z domu pohybuje v rozmezí 32 až 39%,“ vyčíslila analytička.
Naopak horší než Slovensko jsou na tom země jako Bulharsko a Rumunsko, kde tento ukazatel dosahoval loni úroveň tři procenta. „V EU se v průměru home office loni týkal 21% pracujících lidí. Před vypuknutím pandemie, tedy v roce 2019, to bylo 14,4% zaměstnaných Evropanů,“ porovnala Sadovská.
Analytička připomněla, že pro většinu pracujících Slováků je home office pouze fikcí. Pracovní místa, u kterých lze pracovat iz domu, tvoří na Slovensku jen 29-procentní podíl. Je to nejmenší podíl v rámci evropských ekonomik.
Na druhé straně Sadovská vyzdvihla, že home office nemusí být z dlouhodobého hlediska až takový ideální. Vyznačuje se nižší kreativitou zaměstnanců, nižší mírou sdílení nápadů či řešení problémů. Doprovází ho i nižší sounáležitost k firmě a značce, oslabený týmový duch a méně flexibilní spolupráce s klienty.
