Poslanci Evropského parlamentu (EP) vyjádřily k vodíkové strategii EU jako součásti Evropské zelené dohody s důrazem na dekarbonizaci nejvíce znečišťujících odvětví.
Parlament se zasazuje co nejrychlejší ukončení výroby vodíku z fosilních zdrojů a vyzývá Evropskou komisi, aby poskytla regulační rámec, který zajistí standardizaci, certifikaci, záruky původu, označování a obchodovatelnost vodíku ve všech členských státech EU.
Michal Wiezik (Celkem) upozornil, že ačkoli vodík vyrobený z obnovitelných zdrojů se perspektivně jeví jako palivo budoucnosti, tak jako u všech nových zdrojích energie je třeba dobře znát všechny dopady jeho výroby a využívání. „Víme, že se dá vyrobit z fosilních paliv, biomasy či elektrolýzou vody, ale to jsou velmi odlišné rámce nejen z hlediska ceny, ale zejména z hlediska dopadů na klima a biodiverzitu,“ uvedl. A upřesnil, že je za plné napojení výroby vodíku na čisté obnovitelné zdroje energie, na jeho získávání bezuhlíkovým způsobem. Upřesnil, že v současnosti je jeho podíl na energetickém mixu v EU pouze 2% a 95% vodíku, který používáme, se vyrábí z fosilních paliv.
„Hledáme možnosti, jak zvýšit využívání vodíku. Pokud se bude vyrábět bezuhlíkových, do jisté míry může sloužit jako úložiště zbytečné energie,“ vysvětlil. To nabízí maximální využití větrných turbín, z nichž nadbytečná, ušetřené energie by pomáhala elektrolýzou vyrábět vodík. Využití tohoto paliva vidí zejména v průmyslu a dopravě. Současný stav je podle něj o tom, zda pokračovat ve výrobě vodíku z fosilních paliv nebo se zaměřit na podporu a zlevnění výroby bezemisní způsobem. Možnosti výroby „zeleného“ vodíku na Slovensku jsou podle něj dosti omezené, více než větrné parky a fotovoltaiku Slováci využívají biomasu, kde však třeba komplexně zhodnotit všechny dopady, neboť používání biomasy má přímý dopad na životní prostředí. „Pokud chce Slovensko rozvíjet vodíkovou strategii, tak by se mělo zamyslet, z jakých obnovitelných zdrojů ji bude pohánět,“ dodal.
Martin Hojsík (PS) stejně připomněl, že „vodík není všelék“ a jsou oblasti, kde se ho vyplatí využít, a jiné, kde je zbytečný. Pro výrobu vodíku totiž třeba použít dříve vyrobenou elektřinu. „Výrobci aut správně rozhodli, že budoucností jsou elektrické auta a ne vodíkové auta,“ popsal situaci. Dodal však, že v těžkém průmysl může mít vodík větší využití, a také proto by podpora a nová infrastruktura měla směřovat tam, kde vodík může přinést pozitivní výsledky. Zdůraznil však, že nemá smysl vyrábět vodík za použití fosilních paliv a trend je snižovat tento způsob výroby a nahrazovat ho obnovitelnými zdroji energie.
Ivan Štefanec (KDH) souhlasí s názorem, že podpora vodíku a nových technologií na jeho bázi sehraje významnou úlohu při ochraně životního prostředí. „Vidíme v tom velkou příležitost pro uplatnění nových technologií při snižování emisí skleníkových plynů,“ konstatoval. Zároveň upozornil, že při podpoře vodíku, do kterého půjdou nemalé investice, třeba dbát na „technologickou neutralitu“, čili aby se nezvýhodňovaly velká jedna technologie na úkor druhé. „Nechceme, aby se všechny prostředky soustředili například jen na solární energii, na vodík nebo jen na rozvoj nových spalovacích motorů. Všechny technologie musí být neutrální,“ uvedl poslanec, podle kterého je však vodík technologií budoucnosti a jistě si i na Slovensku najde důležité místo v energetickém mixu.
